Jedná se o vyšetření terapeutem, které se provádí na začátku a konci rehabilitace.
Cílem vstupního vyšetření je získání co možná největšího množství informací o aktuálním zdravotním stavu pacienta ve vztahu s diagnózou indikovanou na pracoviště fyzioterapie. Obsahuje odběr anamnézy, prohlídku a měření pacienta, na jehož základě si fyzioterapeut vypracuje rehabilitační program individuálně pro každého pacienta.
Kontrolní kineziologické vyšetření slouží ke zhodnocení průběhu rehabilitační péče.

Tyto techniky bývají často mylně zaměňovány s „masáží“ a ačkoli mohou být takto vnímány, jde o velice odbornou činnost, jejímž cílem je uvolnění kůže, podkoží, svalových fascií a svalů právě na základě vstupního vyšetření. Do těchto technik také patří míčkování a PIR (postizometrická relaxace), která slouží k uvolnění blokád, zvětšení rozsahu pohybu nebo protažení zkrácených svalů. Techniky měkkých tkání se provádí na suché odmaštěné kůži.

Provádí s opět na základě kineziologického rozboru, kdy fyzioterapeut po vyšetření kloubních blokád speciálními technikami tyto blokády odstraní. Tato činnost vyžaduje značnou zkušenost, zručnost a absolvování speciálního kurzu.

Jedná se o předehřátí kůže, podkoží a svalů obklady namočenými do parafínu o teplotě cca 55 – 60 stupňů Celsia a přiloženými na danou oblast.

Při elektroléčbě jsou využívány různé formy elektrických proudů a elektromagnetického pole pro terapii.
Dle druhu postižení můžeme provádět analgetizaci (zmírnění bolesti), tonizaci svalů, nebo svalovou stimulaci, která se využívá u různých forem paréz (částečných ochrnutí periferního nervu).
K elektroléčebným procedurám řadíme například Diadynamické proudy, TENS, magnetoterapii, kombinovanou terapii, interferenční proudy, ultrazvuk (ačkoli spadá pod mechanoterapii) Träbertovy proudy a další.

Je jednou z nejklíčovějších procedur fyzioterapie. Má za úkol navracet správnou funkci a naučit pacienta opět správně používat své tělo, aby pracovalo co nejekonomičtěji a co možná nejvíce fyziologicky.
Při ILTV si osvojíte správné pohybové stereotypy při běžných denních činnostech i při práci jak při poúrazových nebo pooperačních stavech, tak při vertebrogenních potížích ať už akutního nebo chronického charakteru.
Je ovšem důležitá důslednost, správnost provedení pohybu a hlavně pravidelnost cvičení. Zde je úkolem fyzioterapeuta najít individuální sestavu cviků pro každého pacienta, aby byla co nejúčinnější pro jeho diagnózu. Proto i při individuální tělesné výchově vychází fyzioterapeut ze vstupního kineziologického rozboru.
Také v ILTV pochopitelně využíváme různých metod a metodik, ať už jde o analytické cvičení, nácvik chůze, přes různé uvolňovací či protahovací cviky až po cvičení na míčích, balančních plošinách, neurofyziologickém podkladě, nebo cvičení na přístrojích.

Pod pojmem reflexní masáž rozumíme léčebný zásah, vedený především cestou nervových spojů, v oblasti zvolených reflexních oblouků. Jde o manuální léčebný zásah na povrchu těla, aplikovaný v místech druhotných, onemocněním reflexně vyvolaných změn. Velice zjednodušeně řečeno fyzioterapeut vyhledá místa se změnou kožní citlivosti a ovlivňuje přes vyhledanou změnu jiný orgán. Reflexní masáž je technika náročná na znalosti fyzioterapeuta zejména v oblasti neurologie. Provádí se na suché odmaštěné kůži.

Je část fyzikální terapie, kdy se na organismus působí nejen energií tepelnou, ale i pohybovou, případně i speciálními chemickými látkami, které se vyskytují ve vodním prostředí s cílem prevence, léčby a rehabilitace. Při vstupu do vodní koupele se uplatňují vlivy mechanické, tepelné a chemické.
V našem zařízení se setkáte s vanou pro podvodní masáž, kde se spojuje účinek celkové koupele, masáže a aktivních i pasivních pohybů. Uvolňuje kosterní svalstvo a klouby. A s vířivou koupelí na horní a dolní končetiny, kdy elektrické čerpadlo víří vodu v koupeli, což vede k jemné masáži vířící vodou.

Terapeutické využití kinesiotapu.
Metoda je založena na funkčním polepování speciální, vysoce elastickou lepicí páskou s terapeutickým účinkem.
Využívá se v těchto oborech: fyzioterapie, ortopedie, pediatrie, neurologie, ergoterapie, preventivní medicína a sportovní medicína.

Účinky kinesiotapingu:

• snížení bolesti
• podpora svalů při pohybu
• usnadnění lymfatické drenáže
• korekce postavení kloubů
• ovlivnění exteroceptivní, proprioceptivní a nociceptivní aferentace – má vliv na tonus svalů
• zlepšení kinestetického vnímání postury – má vliv na správné uvědomění postavení těla
• facilitace oslabených a inhibice přetížených svalů – vliv na svalovou dysbalanci

Nejčastěji se používá při:

• bolestech šlach a svalů
• nestabilitě kloubů
• bolestech páteře
• tenisovém, oštěpařském lokti
• bolestech a úrazech kloubů
• regulaci lymfatického systému
• syndromu karpálního tunelu
• vadném držení těla

Používáme kinesiotapu jihokorejské firmy Towatek TEMTEX tape, které vynikají svou jedinečnou přilnavostí a zejména vysokou elasticitou (150 – 160%), díky které nemají ve světě kinesiotapingu konkurenci. Složení TEMTEX tapu 100% bavlna. TEMTEx tape je tenký, lehký, prodyšný a voděodolný.

Léčením baňkami nebo tzv. baňkováním rozumíme přikládání skleněných kulovitých nádobek s nahřátým vzduchem, v nichž se ochlazováním vytvoří podtlak, jenž způsobí jejich přisátí na pokožku. Je to metoda velmi stará, známá již ve starověku a používaná nejen k potlačování bolestí pohybového aparátu, ale i k mírnění vnitřních potíží. Baňkování působí fyzikálně, reflexně, ale také metabolicky tím, že ovlivňuje pochody látkové výměny v přilehlém okolí a v neposlední řadě také stimuluje imunitu organismu.